Ohlédnutí za měsícem: ÚNOR

8:00

Dneska máme 3. března, přijde mě až neskutečné, jak rychle to všechno utíká. Přijde mi, že je to chvíle, co jsem nastoupila do druháku a hele už mám první měsíc v druhém pololetí za sebou. A co, že se v únoru událo? 

Asi největší událost byla, že jsem si konečně založila blog a začala nějakým způsobem na něj přispívat. Jsem moc ráda, že jsem tenhle krok udělala, ač mně trvalo hodně dlouho, než jsem se rozhodla, jestli fakt chci nebo ne, nelituju toho. A doufám, že ani nebudu. 

Hned na začátku února jsem byla s kamarádem v Jumpparku a v kině na Kruzích o čemž jsem vám už psala článek. Když jsem nad tím zpětně přemýšlela, tak mě ten film připadal čím dál tím horší a horší (smích). Hold se jim moc nepovedl, ale tak co, i to se občas může stát no ne? V pátek 3. února byly pololetní prázdniny a my se s mamkou a bráchou jako každoročně vydali na pizzu, což bylo samozřejmě super a moc jsme si to užili. 

V únoru jsem taky upekla svůj první cheesecake a svůj první koláč a oboje dopadlo až nad očekávání dobře. Asi nebudu v kuchyni tak marná, jak jsem si před tím myslela. Valentýn mě minul, nikdy jsem tento svátek neslavila, hlavně ani nemám s kým a zatím mi to popravdě nevadí. U kamarádky ve škole se rozdávaly valentýnky, ale u nás se nedrží ani tohle. Prostě to bylo naprosto normální úterý, jako každé jiné.

A pak přišlo pět dní na horách. Byly to snad nejlepší dny v celém únoru (článek). Já jsem si to užila maximálně, i když jsem měla pár pádů a naraženou ruku ještě pořád trošku citím, ale i přesto všechno bych tam vydržela ještě mnohem déle než pět dní. V poslední době mám takové zvláštní období a na těch horách, jakoby mě to úplně opustilo. Vážně to bylo skvělý a doufám, že se to bude opakovat i příští zimu.

No, máme tady konec února a s tím ještě jednu akci, kterou jsem tu nezmínila. Kamarádka slavila 18. Nikdy jsem moc po oslavách nechodila, protože taky nikdy nikdo moc neslavil. Tak jsem na to byla opravdu hodně zvědavá, taky proto, že tam měla spolužáky ze své školy, které jsem nikdy předtím neviděla. Nejhorší byla ta chvíle když jsem tam přišla a byli tak samí neznámí lidi. To jsem z toho měla takové rozporuplné pocity, ale pak přišly děcka, které znám ze základky a už to bylo všechno super. Jsem moc ráda, že jsem tam šla, už jen proto, že jsem se zase po delší době viděla s pár kamarádama a jen fajn si jen tak pokecat. Podle mě se celá oslava vyvedla.

A co nám přinese březen? no uvidíme. 

A co váš únor? Jaký máte největší zážitek?

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Pěkný článek, ráda čtu o tom, co kdo zažil, a tak

    Clara's memories clararutkovska.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Tiez som tento mesiac oslavila par 18tiek. :) a velmi dobre poznam ten pocit, ked su vsade naokolo neznami ludia a ja som uplne stratena :D Moj februar bol premenlivy a taky vselijaky a vseobecne je to vraj najdepresivnejsi mesiac :D

    OdpovědětVymazat

Like us on Facebook

Flickr Images