Jak jsme se vydali vítat jaro

6:09

Právě sedím na zahradě na schodech a užívám si prvních jarních dnů, které jsou naštěstí nadprůměrně teplé. Nevím jak vy, ale já tohle počasí miluju. Hlavně, když nemusím u všeho sedět doma, ale můžu si vzít třeba notebook na zahradu a nebo se můžu venku učit. A teď už k samotnému článku.


Ve vesnici, která je asi 5km od té naší je taková tradice - chodí se vítat jako na Šmelcovnu. Letos jsme se rozhodli, že se přidáme. Už jsme to párkrát šli, ale to už bude tak 5-6 let. A v čem to celé spočívá? 

Vstávali jsme v 6 hodin, což nebylo zrovna příjemné, protože byla neděle a v noci ze soboty na neděli se zrovna měnil zimní čas na letní. No každopádně jsme vstali (smích). Odchod byl o půl 8 z té vesnice. Možná si říkáte, proč jsme stávali tak brzo. Ono než to všechno nachystáte, 5x překontrolujete jestli máte všechno i když vlastně zas až tak moc věcí nepotřebujete, tak to nějaký ten čas zabere. Bylo na minutu přesně půl osmé, když jsme vyrazili. Čekala nás asi 14-15km cesta, ale to nikomu z nás nevadilo. Těšili jsme se na to. 



Já to šla poprvé jako hodně malá a jediné, co jsem si z toho pamatovala bylo, že se často zastavovalo a popíjelo se z placatek (smích). Proto mě letos překvapilo, že po cestě moc zastávek nebylo. Myslím okolo 4 možná 5. Cestou jsme přecházeli přes několik lávek, občas lezli i po nějaké té malé skále, když to bylo potřeba. Celá cesta vede podél bílého potoka, takže jdete čistě v přírodě. Ráno byla zima, ještě navíc když jdete pořád ve stínu.

V půlce cesty jsme dorazili v táboráku a přišlo na řadu opékání párků. Párky jsem neopékala strašně dlouhou dobu a jelikož jsem měla hlad, tak jsem se na to i těšila. Samozřejmě jeden náš párek skončil v ohni (smích), naštěstí strejda měl ještě další, takže to taková tragédie nebyla.


Na Šmelcovně jako takové v podstatě nic moc není. Jenom stánky s jídlem pitím a koně, na kterých se můžete svést. Hlavní atrakce je vhazování moreny do potoka, jako důkaz toho, že zima opravdu odešla. Já si dala studenou kofolu a asi po půl hodině jsem dostala srašnou chuť na horkou čokoladu, takže moje kroky vedly přímo ke stánku s ní. 

A teď přišla nejhorší část celého pochodu - 3 km do větší vesnice/města (nevím přesně, co to je), kde pro nás jel autobus. Kupodivu nám všem přišel kopec úplně v pohodě a ani jsme z toho nebyli zadýchaní, jak jsme očekávali. Člověk se nesmí bát dopředu.



Celé vítání jara jsem si náramně užila a to hlavně proto, že bylo nádherné počasí. Už se těším na příští rok :).

Byli jste někdy vítat jaro?  

You Might Also Like

8 komentářů

  1. ooooo, opekačka!! <3 tieto fotky ma inšpirovali na vybehnutie do prírody a opekanie!

    n a s k l e e

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda :) určitě vyraž, je to super! :)

      Vymazat
  2. Ještě nikdy jsem na ničem takovém nebyla, jaro vítám u sebe doma kytičkami, zasázením salátů a bylinek, výzdobou. A takové venkovní vítání je pro mě nějaký výlet o Velikonocích do přírody. Křesťanský význam Velikonoc mi moc neříká a tak je beru právě jako svátky příchodu jara :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky děláme výzdobu, a sázíme po venku různé věci :) hlavní je, si ty Velikonoce a obecně jaro nějakým způsobem zpříjemnit :)

      Vymazat
  3. tak to by som si veru užila aj ja, chýba mi príroda :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, to muselo být skvělé! Hlavně, že vyšlo počasí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to opravdu super :) na počasí strašně záleží :)

      Vymazat

Like us on Facebook

Flickr Images